Dyspraxie a primární refexy

Dyspraxie je specifická vývojová porucha motorických funkcí. Dyspraxie postihuje i děti s nadprůměrnou inteligencí. Pohybové schopnosti jsou u dětí s dyspraxií nižší než odpovídá jejich věku. Mají obtíže při osvojování komplexních pohybových dovedností. Dyspraxie není porucha pohyblivosti kloubů, jejím základem jsou poruchy vnímání tělesného schématu (body-map), poruchy ve vnímání a zpracování kinestetických, taktilních a vestibulárních podnětů. Hrubá motorika je ve vývoji opožděná a dítě má problémy v nápodobě viděných pohybů. Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, jako jsou chůze, chůze do schodů se střídáním nohou, běhání, skákání, plavání atd. Následně si obtížně osvojuje úkoly vyžadující jemnou motoriku, jako jsou psaní, šití, zapínání knoflíků, zavázání tkaničky, hra s míčem (rukama i nohama). Dítě trpící touto poruchou je často označováno za neobratné, nemotorné či nešikovné.

Problém dyslexie z pohledu primárních reflexů (jak můžeme vysvětlit symptomy dyslexie přetrvávajícími primárními reflexy)  

Přes receptory v kůži získáváme informaci o teplu, zimě, tlaku, bolesti a o tom kde se v prostoru nacházíme. Pokud je někdo hypertaktilní (hodně citlivý na dotek) nebo má špatné tělesné schéma, může mít přetrvávající tzv. obranné reflexy. Jsou to reflexy, které se vyvíjí už v 5. týdnu těhotenství, a jsou předchůdci Moroova reflexu. Embryo se proto vždy stáhne od místa doteku (jako housenka).

Moroův reflex způsobuje nechtěné pohyby rukou, nohou a extenze (záklon) celého těla kdykoliv je hlava zakloněna, nebo když se objeví nějaký nečekaný visuální nebo zvukový stimul. Tyto reakce jsou většinou kompenzovány vyšším svalovým tonem, hlavně v oblasti šíje. Moroův reflex také způsobuje větší citlivost na visuální vjemy z periferního zrakového pole namísto vjemů z centrálního zrakového pole. Dítě bude mít problém jednak zaostřit zrak a dále také udržet pozornost (například dítě nedokáže chytit balón, protože neumí správně zaostřit zrak na balón, a/nebo nedokáže udržet pozornost, když se jiný objekt dostane do jeho periferního pole vidění). Přibližující se balón může také spustit Moroův reflex, přičemž se ruce zapaží a trup zakloní. Pak to vypadá, jako by se dítě ani nesnažilo chytat míč. Aby se nespustil Moroův reflex, může dítě také nevědomě odvrátit pohled od přibližujícího se balónu nebo dokonce zavřít oči.

Přetrvávající Rooting reflex (sací a hledací reflex) a s ním spojený Babkinův respons (dlaňoústní reflex) způsobuje pohyby úst kdykoliv je ruka používána. Sací pohyby když dítě píše, nebo vystrčení jazyka při šití můžou být toho příkladem. Dalším symptomem Rooting reflexu jsou časté olizování rtů (což způsobuje zčervenání a vysušení oblasti kolem rtů), dále pak slintání, mlaskání, plivání a špatná artikulace. Synchronizace dechových pohybů při mluvení nebo jídle může také být ztížena.

Přetrvávající ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) se projevuje vyšším svalovým napětím v šíjové oblasti a způsobuje problémy s činností rukou a koordinací ruka-oko, zejména:
Pokaždé když pohybuje hlavou, se nechtěně pohybuje i ruka. Při jídle je pro dítě těžké pohybovat rukou k ústům, dokonce je těžké držet vidličku (kromě ATŠR silně ovlivňuje jemnou motoriku také přetrvávající palmární reflex).

Kvůli přetrvávajícímu ATŠR bude pro dítě těžké pohybovat oběma polovinami těla současně (proto je pro dítě například těžké manipulovat vidličkou i nožem současně, a raději drží jen jedno z nich).

Dítě s přetrvávajícím ATŠR při pohybu hlavou v horizontální rovině extenduje ruku i nohu na stranu, kam se v daném okamžiku dívá, naopak druhá ruka a noha se reflexně pokrčí. To znamená, že když při psaní se dítě podívá doprava (hned jak překročí hlavou střední čáru těla), ruka i prsty se na téže straně natahují. Představte si, jak je pak těžké se naučit dobře psát! Pro děti s ATŠR je většinou jednodušší psát na levé straně papíru (pro praváky), protože pokud se podívají doleva, nespustí se ATŠR u pravé ruky. Dítě jako kompenzaci často otáčí papír až o 90°, aby proti natažení ruky nemuselo tolik bojovat. Držení tužky je samozřejmě křečovité. Reflexivní natažení nohu způsobuje problémy při hraní kopané nebo problémy s rovnováhou. Podobné problémy při běhání, hraní kopané a s rovnováhou může způsobit také přetrvávající plantární reflex.

Kvůli horší koordinaci ruka-oko je těžké zaostřit do dálky a zase zpět (dítě může mít problém opsat něco z tabule do sešitu, nebo chytat a házet míčem).

Protože přetrvávající ATŠR zabrání ve vývoji křížových pohybových stereotypů, může dítě vypadat nešikovně. Špatně chodí, plave, lyžuje, bruslí, v podstatě všude kde potřebuje rovnováhu a pohyby obou stran těla současně.

Přetrvávající TLR (tonic labyrinth reflex) způsobuje takové problémy rovnováhy, že dítě nedokáže stát nehybně. Dítě s TLR má problém zaostřit oči na věci nablízku a sledovat pohybující předměty očima (kopání do míče bude pak těžké kvůli špatné rovnováze i zaostření na balón očima). Děti mají navíc často horší kontrolu nad dolní polovinou těla. TLR reflex ztíží také možnost rychle se zaklonit a zpátky předklonit, držet ruce nad hlavou bude těžké bez záklonu trupu a děti pak vypadají neobratné a pomalé. To má velký vliv na jakýkoliv sport. Tyto děti často nejsou vybrané do týmu. TLR reflex způsobuje problémy s odhadování vzdáleností, děti často do něčeho narazí, spadnou. Tyto problémy s prostorovým vnímáním ovlivní i schopnost organizovat věci. Když mluví, často skočí z jednoho tématu do druhého bez logického sledu.

Děti s přetrvávajícím STNR (symetrický tonický šíjový reflex) budou také mít problémy s rovnováhou a koordinací ruka-oko. Typická pro děti s přetrvávajícím STNR je neschopnost sedět v klidu a rovně na židli. Předklon hlavy (nutnost když potřebuje číst) hned spustí STNR reflex s tím, že horní končetiny se strčí a dolní končetiny se natahují. Tyto děti budou v třídě nervózní, neklidné, „omotají si nohy kolem noh židlí“, sednou si na paty, prostě cokoliv aby zafixovaly nohy. Jako reakci na reflexní natahování dolních končetin často balancují na zadních nohách od židle- „houpají se na židli“. Tyto děti raději stojí nebo leží, jen ať nemusí sedět.  Jako reakce na flexi horních končetin jdou hlava a ramena dopředu. Na konci vyučovací hodiny tyto děti leží obličejem na stole nebo si opírají hlavu rukou. Předklonem trupu dítě vyvine větší tlak tužkou na papír, proto často mají při psaní díry v papíru nebo zlomené hroty tužky.

Podobně jako dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie patří i dyspraxie mezi specifické vývojové poruchy učení. Všechny uvedené poruchy se mohou vyskytovat samostatně, často se však navzájem kombinují. Děti s dyspraxií, hlavně když mají i symptomy dyslexie, jsou často vyčleněny z kolektivu, nebo dokonce šikanovány. Děti s uvedenými potížemi mají často nedostatek sebevědomí, často jsou vystresované a nešťastné.
























Marja Volemanová-Red Tulip, Neuro-vývojová terapie, speciální pedagogika a fyzioterapie 

                                                              


                                                                                               

                                                                                                                Pro děti                    Pro dospělé                    Pro školy                    




Red Tulip


 Hlavní stránka:
 Neuro- vývojová terapie


 Symptomy přetrvávajících  primárních reflexů

 Primární reflexy

 Dyslexie a primární reflexy

 Dyspraxie a primární reflexy

 ADD a ADHD a primární reflexy

Vizuální stres

 Fyzioterapie

 Ceník

 Kontakt

 O mně

 Dotazníky

 Odkazy

Institut neuro-vývojové terapie