.                                                                                                 

Vizuální stres

http://www.twister-coaching.nl/upload/pageimages/52a372bb90e4f/0.jpg

Díváme se očima, ale vizuální informace je zpracovávána v našem mozku. Až po zpracování informace v mozku opravdu vidíme. Pokud proces zpracování informace z očí neprobíhá v mozku tak jak má, vzniká vizuální stres. Oči jsou přitom často zcela v pořádku, a tak při kontrole u očního lékaře nemusí být příčina problémů s čtením identifikována. Problémy se čtením mohou být ale také způsobeny špatnou spoluprací očí (na což se zaměřuje funkcionální ortoptika) nebo tím, že zpracování vizuální informace v mozku neprobíhá správně (vizuální stres).

Vizuální stres vzniká, když oči sice spolupracují, ale informace v mozku není zpracována správně. Příčinou je přetížení nervových buněk v zrakovém centru mozku, které je způsobeno specifickými vlnovými délkami světla (které odpovídají jednotlivým barvám spektra). To jaká barva způsobuje vizuální stres je individuální. Bílé světlo obsahuje všechny barvy duhy. Jednotlivé barvy můžeme odfiltrovat, proto je možné vizuální stres zmírnit pomocí barevných filtrů (záložky, brýle s barevnými skly apod.). Vizuální stres je většinou popsán jako nepohodlí při delším čtení. Příznaky jsou různé, ale nejčastější jsou bolesti hlavy a migrény (hlavně při práci na počítači), unavené oči a pocit, že písmenka se hýbají.

Symptomy vizuálního stresu jsou často u dětí (i dospělých), kteří mají problémy se čtením, dyslexií, dyskalkulií, dysgrafií, dyspraxií, ADD a ADHD, autismem, epilepsií, migrény a poruchy spolupráce očí (binokulárního vidění).

Nejčastější příznaky vizuálního stresu:

Vidění není vrozené, jak si často myslíme. Vidění se musíme naučit, stejně jako se musíme naučit chodit. Zrakové ústrojí přijímá světelné vlny o délce 400 -600nm. Vlastní světlocitlivá část sítnice (zevnitř oční koule) obsahuje dva druhy buněk - čípky, které slouží k barevnému vidění a tyčinky k vidění černobílému. Vidění je schopnost tyčinek a čípků přeměnit světelné impulzy na elektrické signály, které dále posílají do našeho zrakového centra v mozku. Tento proces se děje od narození, ale binokulární vidění (schopnost vidět oběma očima najednou a vytvářet z informací od obou očí jeden-3D- obraz) se postupně vyvíjí. Pokud tento proces neprobíhá tak jak má, může se dítě stát krátkozraké, dalekozraké, tupozraké nebo začít šilhat. Další možné potíže mohou být problémy s koncentrací pozornosti nebo problémy s učením a hlavně se čtením.záložka pruhy

Vývoj zrakových funkcí se vyvíjí společně s pohybovými schopnostmi. Senzomotorický vývoj je tedy základ vývoje zrakových funkcí. Motorické dovednosti, jako jsou aktivní uchopování hraček a manipulace s nimi dávají dítěti informaci o velikosti, váze, teplotě, chuti apod., které pak uloží do paměti. Pokud daný předmět znovu uvidíme, dokážeme si posléze pomocí paměti tuto informaci vybavit, aniž bychom se museli předmětu dotýkat. Vidění tedy převezme funkce těchto motorických vzorců. To, že očima dokážeme jakoby „ohmatat“ věci, aniž bychom se věci museli dotýkat, je základ učení. Dovednosti jako jsou čtení, psaní a počítání spočívají v dobré interakci mezi pohybem a viděním.

Ve škole potřebuje dítě mnoho zrakových dovedností. Když čte ve své knížce, musí mít klidné a plynulé oční pohyby, aby nepřeskočilo řádky nebo slova. Navíc oči musí být celou dobu zaostřené na text a dobře spolupracovat. Jen tak může být informace z očí zpracována v mozku správně.  Pokud do mozku vždy dorazí stejná (správná) informace o tvaru písmen, figury a pozadí, pořadí anebo umístění v prostoru, může je dítě uložit do paměti (na to alezáložka duo musí vždy vidět stejně, ne někdy rozostřeně, někdy ostře, někdy celá slova a někdy bez některých písmen z důvodu přeskočení neplynulými očními pohyby…).

Když se dítě dívá na tabuli, oči se musí rychle zaostřit do dálky, a to obě oči společně. Dále potřebuje dobrou koordinaci ruka-oko, zrakovou paměť a umět rozlišit rozdíly (tzv. diskriminaci). Toto všechno nemá souvislost se zrakovými vadami (zrakovou ostrostí), která může být výborná. Všechny tyto funkce se ale vyvíjí společně s motorickými dovednostmi, které koneckonců jsou opět ovlivněny primárními reflexy.

Barevné záložkyzáložka čára

Barevné záložky mohou příznaky vizuálního stresu hodně zmírnit. Většinou čteme černý text na bílém podkladu (papíru), což je nejvíce kontrastní. Pokud používáme jiné barvy, můžeme tento kontrast zmírnit. Tolerance kontrastu je individuální u každého z nás, a tak i vhodná barva záložky může být pro každého jiná. Výzkum ukázal, že pokud čteme přes správnou barvu, zlepší se (i rychlost) čtení, koncentrace pozornosti, čtení s porozuměním textu a hlavně čtení začne dítě bavit. Barevné záložky jsou vyrobeny z barevného průhledného plastu. Záložky položíme na text, který si potřebujeme přečíst. Záložky mají jednu stranu lesklou, druhou matnou. Pokud se světlo odráží na záložce, můžeme ji tedy použít matnou stranou navrch. 

Barevné záložky a dyslexiezáložky čára

Barvené záložky dyslexii nevyléčí. Pokud někdo tvrdí opak, je to jen „marketing“, který nemá oporu ve vědeckém výzkumu. Vizuální stres není to samé jako dyslexie, i když symptomy mohou být podobné. Záložky mohou ale příznaky výrazně zmírnit!








Marja Volemanová-Red Tulip, Neuro-vývojová terapie, speciální pedagogika a fyzioterapie 

                                                              


                                                                                                 

                                                                                                            Neuro-vývojová terapie (NVT)                                   Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi (NVS)                   

     




Red Tulip


 Hlavní stránka:
 Neuro- vývojová terapie


 Symptomy přetrvávajících  primárních reflexů

 Primární reflexy

 Dyslexie a primární reflexy

 Dyspraxie a primární reflexy

 ADD a ADHD a primární reflexy

Vizuální stres

 Fyzioterapie

Rozdíl mezi Neuro-vývojovou terapií (NVT) a stimulací (NVS)

 Ceník

 Kontakt

 O mně

 Dotazníky

 Odkazy

Aktuality

Institut neuro-vývojové terapie